Může jednatel fakturovat svému s.r.o.?

Tomáš Buchwaldek -

 

Fakturace jednatele bývá častým předmětem daňové optimalizace, na druhou stranu bývá také častým důvodem daňových doměrků.

Pokud fakturaci nevylučuje přímo společenská smlouva, může společník fakturovat společnosti, pokud splní následující podmínky:

  1. společnost uzavře se společníkem smlouvu, například smlouvu o dílo,
  2. společník jako OSVČ nemá stejný předmět podnikání jako samotná společnost,
  3. při fakturaci jsou dodrženy ceny obvyklé.

Protichůdný názor vychází ze Zákona o daních z příjmu, který říká, že odměna za činnost jednateli či společníkovi se musí v s. r. o. vždy posoudit jako příjem ze závislé činnosti. Tedy fakturoval lze, ale ve skutečnosti jde o odměnu ze závislé činnosti (se zdaněním a odvody na sociální a zdravotní jako zaměstnanec).

1.1 Jednatel

Do roku 2013 vyplýval z Obchodního zákoníku přímo zákaz jednatele vstupovat do obchodního vztahu se společností. Můžeme to poznat pod pojmem zákaz konkurence. Pod zákazem konkurence se rozumí zákaz uzavíraní obchodních závazkových vztahů v rámci podnikatelské činnosti. Toto ustanovení chránilo práva dalších zúčastněných stran a mělo jistě smysl v případě, že nejde o one-man-show s.r.o..

Nová právní úprava Zákona o obchodních korporacích (§ 199 ZOK) dává o něco větší volnost jednatelům. Nyní je možnost, aby členové orgánů vykonávali své funkce i v případě, že jsou například členy orgánu konkurenční společnosti. Předpokladem však je, že o existenci konkurenčního vztahu předem informují valnou hromadu, která je do funkce zvolí a také to, že s tím všichni společníci souhlasí. Každý jednotlivý společník má možnost v tomto případě rozhodnutí proti většině vetovat.

1.1.1 Co hrozí při porušení zákazu konkurence?

Sankcí za porušení zákazu konkurence jednatele nebo společníka je oprávnění s. r. o. požadovat, aby jednatel vydal prospěch z obchodu, při kterém porušil zákaz konkurence, nebo převedl tomu odpovídající práva na společnost. Dále může s. r. o. uplatnit právo na náhradu škody.

1.2 Fakturace jednatele/společníka v judikatuře

Pokud společnost považuje odměnu za činnost společníka za příjem z podnikání dle § 7 ZDP, bývá správcem daně společnosti doměřena daň ze závislé činnosti a judikatura Nejvyššího správního soudu dává v této věci správcům daně za pravdu.

Dle názoru Nejvyššího správního soudu má ve vztahu § 6 odst. 1 písm. a) k § 7 vždy přednost ustanovení § 6 odst. 1 písm. a) ZDP. Dle názoru Nejvyššího soudu by tedy mělo platit, že pokud se určitá osoba, která není společníkem (jednatelem) a která pobírá od společnosti za svou práci příjem, jež v souladu se ZDP zdaňuje v rámci příjmu z podnikání dle § 7 ZDP, stane společníkem (jednatelem) této společnosti, potom by od tohoto okamžiku měla příjem zdaňovat jako příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP. 

1.3 Tak jak to teda je s fakturací jednatele?

Fakturace jednatele se spíše nedoporučuje, avšak nezakazuje ji žádný právní předpis. Hlavním rizikem však je, že fakturace jednatelem v sobě skrývá stejně jako u společníka nebezpečí, že může být posouzeno ze strany správce daně jako příjem ze závislé činnosti. Proto je důležité si dát pozor, zda se při fakturaci jednatele nepovažuje příjem jednatele jako příjem ze závislé činnosti.

Příjem z fakturace se považuje za příjem ze závislé činnosti zejména, když:

  • je fakturovaná činnost jednatele stejná nebo obdobná jako činnost společnosti

      (například zedník vs. stavební společnost),

  • jednatel při výkonu činnosti využívá prostory společnosti na její náklady,

      a používá její zařízení (počítač, stůl, veškeré vybavení),

  • jednatel fakturuje jenom své společnosti a nikomu jinému.

V těchto případech jednatel fakturovat může, avšak musí z příjmu odvést sociální a zdravotní odvody a daň ze závislé činnosti ve stejné výši jako v případě příjmů ze zaměstnání.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


...a kdy naskočíte na palubu vy?