Zdanění práce zaměstnance na hlavní pracovní poměr

Tomáš Buchwaldek -

Jelikož jste se nás často ptali, jak je to se mzdovými náklady a kolik v konečném důsledku za své zaměstnance vlastně zaplatíte, připravili jsme pro Vás na toto téma krátký příspěvek.



Nejprve si shrňme několik základních pojmů:

  • Hrubá mzda – výchozí částka pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění, čisté mzdy a mzdových nákladů zaměstnavatele.
  • Čistá mzda – částka vyplacená zaměstnanci. Oproti hrubé mzdě je snížena o odvody, tedy SP, ZP a daň z příjmů.
  • Zdravotní pojištění – zaměstnanec odvádí 4,5 % z hrubé mzdy a zaměstnavatel 9 %.
  • Sociální pojištění – zaměstnanec odvádí 6,5 % z hrubé mzdy a zaměstnavatel 25 %.
  • Daň z příjmů – tvoří 15 % superhrubé mzdy, odečítá se však z hrubé mzdy.
  • Mzdové náklady zaměstnavatele – tvořeny hrubou mzdou a odvody, které za zaměstnance platí zaměstnavatel. Výpočet je shodný s výpočtem superhrubé mzdy, s tím rozdílem, že částka superhrubé mzdy se zaokrouhluje na celé stovky nahoru.
  • Daňové odvody – tvořeny mzdovými náklady, sníženými o částku čisté mzdy.
  • Solidární daň – platí se v případě, je-li hrubá mzda vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy (pro rok 2016 je to 27 006 Kč), tedy vyšší než 108 024 Kč. Solidární daň tvoří 7 % z částky, která přesahuje tento limit. Výhoda při vyšších příjmech je, že z peněz vydělaných nad určitou hranici se již neodvádí SP. Touto hranicí je 48násobek průměrné mzdy, v roce 2016 je tedy částka 1 296 288 Kč maximálním ročním vyměřovacím základem pro výpočet SP.
  • Zdanění práce – udává se v procentech a je vyjádřeno jako poměr daňových odvodů ke mzdovým nákladům zaměstnavatele.

Mějme danou určitou výši hrubé mzdy. Jak z ní vypočítám jednotlivé hodnoty? Ukažme si pár příkladů v konkrétních číslech:

Zdanění práce - příklady

V tabulce jsou uvedeny jednotlivé výpočty, detailně pro hrubou mzdu ve výši 120 000 Kč. V tomto případě již částka přesáhla limit 108 024 Kč a musí být tedy zaplacena solidární daň z částky nad touto hranicí. Výše solidární daně se následně projeví na dani z příjmů. Můžeme si všimnout, že ačkoli celkové mzdové náklady zaměstnavatele činí 160 800 Kč, čistá mzda zaměstnance je pouze 83 912 Kč. Zaměstnavatel tedy odvede celkem 76 888 Kč jako daň. Výsledné zdanění práce pak v tomto případě činí 47,8 %.

Pro hrubé mzdy 15 000 Kč, 27 006 Kč a 50 000 Kč jsou již vypsány pouze výsledné částky, můžeme zde však porovnat hodnoty zdanění mezi jednotlivými případy.

Jak je na tom tedy Česká republika se zdaněním práce v porovnání s jinými zeměmi? V rámci Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-Operation and Development) můžeme porovnat zdanění v jednotlivých zemích, které tato mezinárodní vládní organizace sdružuje. V roce 2014 zde zaujímala prvenství v nejvyšším zdanění práce Belgie, následovalo Rakousko a Německo. Česká republika pak byla na 8. místě a Slovenská republika na 12. místě v rámci OECD, čítající celkem členských 34 zemí.

Zdanění práce

(Zdroj: https://twitter.com/oecd/status/714727893809676288)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


...a kdy naskočíte na palubu vy?