Přemýšlíte, zda se vám vyplatí paušální daň v roce 2025? Nezbývá moc času, registrovat se můžete pouze do 10. ledna 2025. Může vám ušetřit čas i peníze, ale ne vždy musí být tou správnou volbou. O čem vlastně mluvíme, kdy se vás týká a v jakých případech je pro vás výhodná se dočtete v tomto článku.

Paušální daň pro rok 2025
Podmínkou pro uplatnění paušální daně pro rok 2025 je podání oznámení o vstupu do paušálního režimu nejpozději do 10. ledna 2025.
Můžete vyplnit tento interaktivní formulář:
Anebo ručně vypsat formulář v PDF:
Následně finanční úřad předá informaci o paušálním režimu správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně.
Pokud už jste v paušálním režimu z roku 2024 a v roce 2025 chcete pokračovat (a budete splňovat podmínky pro uplatnění paušální daně i v tomto roce), není třeba oznámení podávat znovu.
Zálohy na paušální daň jsou splatné do 20. dne daného měsíce.
Tři pásma
Rozlišujeme tři limitní pásma paušální daně.
Do jakého pásma spadáte, se určí tím, jaký výdajový paušál využíváte. Výše záloh jednotlivých pásem je 8 716 Kč, 16 745 Kč a 27 139 Kč.
OSVČ, které uplatňují různé druhy paušálu, musí znát poměry příjmů mezi jejich činnostmi a mohou použít tu sazbu paušální daně, kam spadá 75 % a více jejich příjmů.
Roční příjem | < 1 mil. Kč | < 1,5 mil. Kč | < 2 mil. Kč |
---|---|---|---|
OSVČ s výdajovým paušálem 80 % | 8 716 Kč | 8 716 Kč | 8 716 Kč |
OSVČ s výdajovým paušálem 60 % | 8 716 Kč | 8 716 Kč | 16 745 Kč |
OSVČ ostatní | 8 716 Kč | 16 745 Kč | 27 139 Kč |
Modelové situace
Například obchodník s ročním příjmem 500 000 Kč bude platit
- na paušální dani měsíčně 8 716 Kč,
- zatímco klasické odvody by byly 7 947 Kč
= Paušální daň by se mu nevyplatila přesně o 769 Kč měsíčně, to je celkem 9 228 Kč za rok.
V případě, že by jeho obrat byl vyšší než 1 milion korun ale zároveň nižší, než 1,5 milionu korun, překročil by hranici druhého pásma.
- Měsíční záloha v rámci paušální daně by zůstala stále 8 716 Kč
- oproti klasickým odvodům, které by v případě ročního příjmu 1 499 000 Kč činily 16 322 Kč
= Tady bychom určitě obchodníkovi doporučili využít možnosti paušální daně, protože rozdíl na zaplacených odvodech by byl 7 606 Kč měsíčně, to je celých 91 272 Kč ročně.
Dalším příkladem je OSVČ s 40% výdajovým paušálem. Advokát s ročním příjmem 950 tisíc korun bude platit měsíční zálohy ve výši 8 716 Kč, což mu snižuje měsíční platbu oproti klasickým zálohám o 6 674 Kč. Advokát, který se dostane do třetího pásma, bude přeplácet měsíčně 1 351 Kč.
Platí, že pokud se budete držet pod hranicí daného pásma, tak se paušální daň vyplatí. Když pásmo překročíte, vyplatí se podávat daňové přiznání a paušální daň nevyužívat. Záleží však na obecnějším zhodnocení plusů a minusů, které jsou spojeny i s podáváním daňového přiznání.
Paušál, nebo paušální daň?
Vstup do paušální daně se vyplatí OSVČ, které mají roční příjem zhruba od 670 tisíc korun a využívají 60% výdajový paušál a zároveň nemají nárok na žádné slevy a daňová zvýhodnění.
U živnostníků, kteří využívají 80% výdajový paušál, se vstup do paušální daně vyplatí od částky příjmů 1 340 000 Kč a u živnostníků využívající 40% paušál se paušální daň vyplatí od roční výše příjmů 445 000 Kč.
Ti, co mají nižší příjmy, pak zaplatí o 15 % každý měsíc více na sociálním pojištění, než jsou minimální zálohy, a také 100 Kč na daň z příjmu, kterou by při použití výdajového paušálu neplatili.
Podmínky paušální daně
- OSVČ, které mají příjmy z podnikání do maximální výše 2 miliony korun (nejsou tedy plátci DPH)
Bude tedy nutné vést evidenci příjmů pro ověření, zda byl tento limit dodržen. OSVČ také musí sledovat obrat za dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců — při překročení obratu 2 miliony korun se stávají plátcem DPH.
- není vůči nim vedeno insolvenční řízení
- není možné být společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti
- nesmí mít příjmy ze zaměstnání s výjimkou příjmů, které jsou osvobozeny anebo zdaněny srážkovou daní — jako například příjmy na základě dohody o provedení práce, kdy není podepsáno prohlášení poplatníka, takzvaný „růžový papír“
- nesmí mít OSVČ ani jiné příjmy (dle § 8, § 9 a § 10 zákona o daních z z příjmů), které přesahují limit 50 000 Kč za rok. Do takových příjmů patří například příjmy z pronájmu
- nelze použít ani u spolupracujících osob
Co dělat, pokud podmínky poruším?
V případě porušení podmínek pro paušální daň musí OSVČ oznámit finančnímu úřadu vystoupení z paušálního režimu do 15 dnů a má povinnost podat v běžném termínu přiznání k dani z příjmů fyzických osob i přehledy na sociální a zdravotní pojištění.
Částky zaplacené v paušálním režimu se započtou, jako by byla zaplacená záloha na danou instituci.
Vystoupení z paušálního režimu
Vystoupit z paušálního režimu je možné dobrovolně vždy ke konci zdaňovacího období, tedy na konci každého roku. V takovém případě je potřeba podat oznámení o dobrovolném vystoupení.
Je to věda? Napište nám. Spočítáme, zda se vám paušální daň vyplatí. ⛵
Napsat komentář