Zavřeli jsi kvůli epidemii podnik a musel nechat zaměstnance doma? O jakou náhradu škody můžeš požádat stát, za jakých podmínek a do kdy? Posvítíme si na to.
Jak je to s náhradou škody za uzavření provozů?
Podle krizového zákona, kterým se vláda řídila v počátečním období epidemie do 24. března 2020 platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními.
Krizovými opatřeními jsou mimo jiné právě zákazy přítomnosti veřejnosti na určitých místech nebo zákazy prodeje. Stát proto může odpovídat za škodu včetně ušlého zisku, pokud jejich přímou příčinou byla krizová opatření.
Soudní praxe se však v minulosti s touto právní úpravou zabývala jen výjimečně. Úspěšný byla například náhrada nákladů na převoz techniky podnikatele použité k odstraňování následků povodně. S ohledem na možný rozsah škod a náhrad lze očekávat spíše zdrženlivý přístup. Aspoň taková je zkušenost z řady soudních sporů o náhradu škody, které vedou Frank Bold Advokáti.
Co je ušlý zisk a jak ho vypočítat?
V případě uzavřené restaurace představuje ušlý zisk například tržby, které by majitel získal, kdyby mu stát provoz nezavřel. Vypočítat tuto částku však není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Nestačí totiž porovnávat s předešlým obdobím (například kolik jsi svým podnikáním vydělal loni v březnu).
Ušlým ziskem je částka, kterou by si podnikatel vydělal s ohledem na aktuální situaci (omezení nebo úplný zákaz vycházení).
Jakýkoliv ušlý zisk (škodu) si řádně zdokumentuj, a to třeba pomocí evidence tržeb a zisku za předchozí období, vzniklých nákladů na řešení stávající situace, stornovaných objednávek, předčasně ukončených smluv včetně související komunikace a podobně.
Jak mám svůj nárok na náhradu škody uplatnit?
Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů je podle zákona nutné uplatnit písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvíš, nejdéle do 5 let od vzniku škody.
Z opatrnosti doporučujeme uplatnit škodu do 6 měsíců ode dne, kdy byla omezení zavedena. Příslušným orgánem je orgán, který vydal nařízení, v jehož důsledku škoda vznikla.
Jak je to s obdobím po 24. březnu?
K prodloužení krizových opatření po 24. březnu 2020 došlo opatřením Ministerstva zdravotnictví místo nařízení vlády. Tato skutečnost může uplatnění nároku na náhradu škody vůči státu problematizovat.
U odborné veřejnosti převažuje názor, že pro odpovědnost státu za škodu vzniklou opatřeními účinnými po 24. březnu by bylo zapotřebí, aby dané opatření bylo protizákonné. Pokud omezení odpovědnosti státu bylo skutečným cílem postupu vlády, lze uvažovat o tom, že ústavně konformním výkladem bude možné nadále odpovědnost státu podle krizového zákona dovodit. Jasné odpovědi v tomto ohledu však bude moci podat teprve soudní praxe. Jednoduše řečeno – tohle ještě nevíme.
Tento článek jsme připravili ve spolupráci s advokátní kanceláří Frank Bold.
Napsat komentář