Polovina roku je za námi. Každý podnikatel se proto ptá: Jak asi letošek dopadne? Martin vám ukáže, jak získat odpověď i bez věštecké koule.
Abyste dokázali alespoň trochu odhadnout, jak letošek dopadne, potřebujete určitá účetní data a zároveň určitý odhad (možná trochu či dost intuitivní), jak silná bude druhá půlka roku. Tento odhad můžete postavit na historických datech z účetnictví.
Mění se obvykle v průběhu jednoho roku výše měsíčních výnosů (tržeb) a přímých nákladů (nákup zboží)? Pokud ano, pracujete pravděpodobně na sezónním trhu nebo v prostředí, kdy je výkonnost závislá na výkonech určitých klíčových lidí ve firmě.
Rostly tržby nebo přímé náklady či dokonce režie a mzdy za první pololetí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku? Jak velký byl tento růst? I tato informace může být velmi užitečná při prognózování, jak dopadne letošní rok.
První příklad: Žádná sezónnost, žádný růst
V tomto hypotetickém příkladu nedochází k žádným výkyvům, proto je prognózování velmi jednoduché. Stačí si do prognózy druhé půlky roku dosadit z účetnictví stejná data jako v lednu až červnu.
Druhý příklad: Sezónnost bez růstu
O něco málo komplikovanější to bude, pokud fungujete na sezónním trhu (kde dochází k výkyvům), ale zároveň nerostete ani neklesáte. V tomto případě pro prognózu postačí doplnit do dat druhé půlky roku stejná data jako ve stejném období loňského roku – vlastně říkáme, že druhá půlka roku dopadne přesně stejně jako loni.
Třetí příklad: Sezónnost s růstem
Tento příklad je opět o něco komplikovanější, ale v praxi nejčastější. Zde je nutné porovnat, jak se firmě dařilo za letošní první půlrok ve srovnání s loňským prvním půlrokem. Pokud firma rostla, pak to znamená, že výnosy (tržby) za první pololetí letoška jsou o x % vyšší než výkony (tržby) za stejné období loni.
Stejně tak se mohou vyvíjet i přímé náklady – u obchodních firem například prodané zboží. Mzdy a režie se mohou vyvíjet různě, tudíž je dobré sledovat je nezávisle – odděleně od tržeb a přímých nákladů.
Zjistili jste třeba, že přímé náklady a výnosy se zvýšily v prvním pololetí o 50 % oproti stejnému období loňského roku. Pokud nemáte důvod toto neočekávat (neočekáváte něco jiného nebo první pololetí bylo velmi atypické), pak můžete jednoduše do prognózy druhé půlky roku dosadit loňská data zvýšená o růst, který byl zaznamenán v první půlce roku.
Máme prognózu! Co s ní?
Prognóza jako taková je hezká věc, ale proč bychom ji vůbec mohli či měli potřebovat?
Můžete si s ní odpovědět třeba na tyto otázky:
- Jaký budeme mít zisk a daňovou povinnost za letošní rok?
Odpověď na tuto otázku vám může pomoct při rozhodnutí, jestli si máte úvěr od banky vzít už letos, nebo počkat na příští rok (kvůli bonitě); jestli je takový zisk dostatečný, abyste úvěr dostali; nebo jestli máte auto nebo stroje koupit ještě letos, abyste snížili daně.
- Jak velkou interní kapacitu máme naplánovat?
Díky sezónnosti a růstu firmy nemusí být zcela zřejmé, jak velké zakázky budete mít například kolem Vánoc. Někdy je více než vhodné se na to velmi dobře připravit a vytvořit předem dostatečné kapacity.
- Jak naplánovat odměňování klíčových lidí?
Klíčoví lidé ve firmě jsou často odměňování podle zisku. Je dobré jim odměňování nastavit také podle toho, jaký zisk je očekávaný podle prognózy a zkonfrontovat toto očekávání s realitou. Překonala realita očekávání? Pak si možná vaši lidé zaslouží větší procento ze zisku.
Takových otázek je celá řada.
Napsat komentář